PhDr. Markéta Klosová, Ph.D. (*1958) vystudovala brněnskou Filosofickou fakultu University Jana Evangelisty Purkyně (nyní Masarykova univerzita) a po dvouletém  působení v oddělení vývoje jazyka ÚJČ se od roku 1985 jako zaměstnankyně Pedagogického ústavu J. A. Komenského ČSAV věnovala Janu Amosi Komenskému. Po převedení tamějšího komeniologického oddělení do Filosofického ústavu byla až do svého nečekaného a předčasného úmrtí jeho zaměstnankyní. Získala domácí i mezinárodní prestiž jako mimořádně významná klasická filoložka, teatroložka a editorka díla Jana Amose Komenského. Jako zkušená editorka byla vyhledávána i odborníky stojícími mimo komeniologické bádání (podíl na kritické edici Starých letopisů českých, 2003)

Její jméno je spojeno zejména s posledními svazky edice díla Jana Amose Komenského, pro něž zpracovávala jak edice latinských textů (první svazek korespondence 26/I), tak i náročné redakce komentářů (svazek 15/IV obsahující části celku Opera didactica omnia, svazek 19/I a 19/II obsahující první části nejrozsáhlejšího Komenského díla Consultatio catholica). Její erudice ji opravňovala i k redigování celých svazků (19/II a 26/II). V poslední době intenzivně pracovala jako jediný editor na svazku Consultatio catholica 19/III, obsahujícím edičně mimořádně náročné texty Mundus materialis a Mundus artificialis – nyní oba tyto texty zůstanou osiřelé a bude velmi těžké práci Markéty Klosové nahradit a dovést svazky k publikování. Svůj zájem o dramatiku raného novověku zúročila v řadě příspěvků na domácích i mezinárodních konferencích a završila monografií Komenského divadelní svět (2016).

S Komenským úzce souvisí i její bohatá a oceňovaná překladatelská činnost publikovaná jak časopisecky, tak knižně. Překladatelské činnosti se věnovala dlouhodobě a systematicky od počátku devadesátých let, kdy se podílela na monumentálním překladu Komenského Consultatio catholica již zmíněnými částmi Mundus materialis (Svět hmotný) a Mundus artificialis (Svět lidské dovednosti). Připomeňme jen vyhledávaný překlad raných Komenského pansofických spisů Pansophiae praeludium (Předehra pansofie) a Conatuum pansophicorum dilucidatio (Objasnění pansofických pokusů). Ještě v letošním roce vydala rozsáhlý a metodologicky náročný překlad Komenského dramatických děl z jeho lešenského období Diogenes Kynik znovu naživu a Patriarcha Abraham v knížce připravené nakladatelstvím Filosofia v edici Comenius. Vyplnila tak jedno z dlouho pociťovaných desiderat. Nepřekládala jen Komenského, skvělou práci odvedla i při překladu spisu Valeriána Magni O Světle mysli a jeho obraze (2016), který již dříve připravila spolu s Josefem Bartoněm jako kritickou edici pro knižní vydání Polské akademie věd (1994). Další její překlady byly vydány časopisecky i ve sbornících.

Markéta Klosová zanechala v komeniologickém oddělení hluboké stopy jako nesmírně precizní redaktorka a mimořádná znalkyně latiny doby Komenského, její místo je vlastně nenahraditelné. Budou nám scházet ale nejen její rozsáhlé znalosti a přesné korektury, ale také její charakteristický sarkastický humor, který ji neopustil ani při jejím posledním pobytu v nemocnici.