Činnost oddělení sestává ze systematického studia života a díla Jana Amose Komenského a prací na vydávání jeho spisů, zahrnuje veškerou badatelskou problematiku s tím spojenou včetně dějin komeniologie, transferu vědění pro veřejnost a popularizace komeniologických témat; k tomu přistupuje široká škála témat souvisejících s intelektuálními dějinami raného novověku.
Ediční a interpretační projekty zaměřené na život a dílo J. A. Komenského
Základním úkolem činnosti oddělení je dlouhodobý projekt kritické edice spisů J. A. Comenii Opera omnia – Dílo J. A. Komenského (DJAK). V posledních letech vyšly svazky 15/IV (2011, Opera didactica omnia, Eruditiones pars I a pars II), 9/II (2013, druhý svazek historiografických prací), 19/I (2014, prvá část Obecné porady: Europae lumina, Panegersia, Panaugia), 19/II (2022, Obecná porada, prvá část Pansofie: Praefationes, Mundus possibilis, Mundus archetypus a Mundus angelicus), 26/I (2018, prvý svazek korespondence, dopisy z let 1628–1638), 26/II (2024, druhý svazek korespondence, dopisy od roku 1639 do poloviny roku 1641). V přípravě jsou další svazky 26/III (korespondence, dopisy z let 1641–1645) a 10 (Manualník).
Nedílnou součástí portfolia oddělení je studium a interpretace literárního odkazu J. A. Komenského, zejména v oblasti filosofie, intelektuálních dějin, dějin literatury a filologie. Pracovníci oddělení se zaměřují zejména na výzkum Komenského metafyziky (V. Schifferová, V. Balík), jazyka a stylu latinských spisů Komenského (M. Steiner), Komenského užívání Bible (T. Havelka), problému evidence a textuality v Komenského pracích (L. Řezníková), Komenského korespondence a jeho místa v rámci dobových komunikačních sítí republiky učenců (V. Urbánek, I. Lelková, M. Slavíková a další). V roce 2023 jsme se zaměřili na připomenutí 400. výročí vzniku Labyrintu světa a Lusthauzu srdce: jednak vydáním původní rukopisné verze (T. Havelka), jednak veřejným online čtením z různých překladů a konferencí.
Oddělení se zaměřuje také na zpřístupňování Komenského díla širší veřejnosti. V edici Comenius (nakladatelství Filosofia) jsou proto připravovány překlady z Komenského děl, které dosud přeloženy nebyly anebo takových, jejichž překlad již neodpovídá současným potřebám. Jako první svazek byl vydán překlad lešenských školských her Diogenes kynik znovu naživu a Patriarcha Abraham (Filosofia 2024; přel. M. Klosová). V přípravě je Cesta světla (přel. V. Balík) a texty související s toruńským náboženským kolokviem roku 1645 (připravuje M. Steiner).
Dějiny komeniologického bádání
Kromě výzkumu samotného Komenského díla se pracovníci oddělení věnují i dějinám vědeckého bádání o Komenském i na zhodnocení komeniologického bádání v celém období od Komenského smrti až po současnost. Jde například o interpretaci vztahu společnosti ke Komenskému z hlediska proměn kultur paměti od osvícenství do konce 20. století v širokém rozpětí od vědeckého diskursu po nejrůznější formy literárních, výtvarných, profesních, aj. reprezentací formou knižních monografií i výstavní činnosti bylo; takové téma bylo jednak předmětem monografie Figurace paměti (2014, L. Řezníková, ed.), jednak výstavy J.A.K.: Komenský v kulturách vzpomínání (2020, Galerie věda a umění) a stejnojmenného katalogu (2021). Dalším příkladem je výzkum díla norské komenioložky Milady Blekastad (zejména její bohaté korespondence; korespondenci s Antonínem Škarkou připravuje k vydání T. Havelka), v roce 2022 jsme se zaměřili i na zhodnocení odkazu prvého vědeckého redaktora Díla Jana Amose Komenského a významného literárního historika Antonína Škarky, k vydání je připravena monografie o jeho životě a díle Jako bych se ocitl na obrovském staveništi (nakl. Filosofia).
Významnou součástí badatelské strategie oddělení je zaměření na využití moderních digitalizačních principů a jejich uplatnění jak na literaturu raného novověku, tak i moderní, souvisí-li s tematikou oddělení. Rozsáhlé digitalizační výstupy umožnilo zejména zapojení do infrastruktury LINDAT-CLARIAH. V jeho rámci vzniká digitalizovaná verze ediční řady Opera omnia (Comenius online). V rámci projektu Network of Letters (NETLET, V. Urbánek) vzniká s využitím vyvinutých softwarových nástrojů multifunkční databáze korespondenčních sítí významných intelektuálních osobností (J. A. Komenského, A. Polana z Polansdorfu, P. J. Sachse z Löwenheimu, J. Marka Marciho z Kronlandu, T. G. Masaryka, A. Musila, O. Březiny, J. Demla, J. Patočky, R. Kalivody, J. Neumanna, M. Blekastadové-Topičové ad.).
Intelektuální dějiny raného novověku
Významnou částí portfolia oddělení je výzkum intelektuálních dějin raného novověku. V rámci prestižního projektu Mezi renesancí a barokem se v letech 2014–2018 realizoval výzkum melanchthonismu v české vernakulární literatuře 16. a 17. století, projekt edičně zpřístupňující dílo Valeriána Magni, kosmologie v raném novověku aj. Mezi současné projekty patří studium a ediční zpřístupnění Korespondence Jana Marka Marciho z Kronlandu (edičně připravili K. Šolcová, M. Králová a Z. Žalud, nakl. Filosofia), před dokončením je rozsáhlý projekt podoby humanistické literární produkce v českých zemích od konce 15. do poloviny 17. století (L. Storchová), dále projekt věnovaný analýze česky, německy a latinsky psaných historických textů pocházejících z českých zemí z období 16. a 17. století (L. Řezníková) a průzkum raně novověké ideje univerzální vědy, jejího jazyka a encyklopedického vyjádření (P. Pavlas). Letošním rokem jsou zahájeny grantové projekty výzkumu textových praxí exulantské rukopisné produkce 20. a 30. let 17. století (T. Havelka) a výzkum ediční a překladové činnosti antické literatury Zikmunda Hrubého z Jelení (M. Slavíková). Před dokončením je monografie zkoumající transkulturní mechanismy raného novověku (V. Čapská).
