Řešitel: Lucie Storchová
poskytovatel: Grantová agentura ČR
reg. č.: 404/07/0868
typ grantu: standardní badatelský
doba řešení: 4 roky (2007–2010)
aktuálně: První díl ediční řady vychází v létě 2008 pod názvem Nádoby mdlé, hlavy nemající? Diskursy panenství a vdovství v české literatuře raného novověku (edd. Jana Ratajová – Lucie Storchová, Praha, Scriptorium 2008, rozsah 600 stran).
Resumé projektu
Hlavním výstupem projektu bude komentovaná ediční řada specifického typu českojazyčné literární produkce z 16.–18. století, v níž se tematizovalo panenství, vdovství, manželství, feminita a ženské tělo. Doufáme, že tato ediční řada bude mít hned několik přínosů. Zaprvé hodláme na základě jednoznačných edičních pravidel zpřístupnit řadu textů, které nebyly dosud nikdy vydány, mají podle našeho názoru význam pro různé obory (historie, literární věda, komparatistika, teologie apod.) a mohly by zaujmout i širší neodbornou veřejnost. Zadruhé budeme analyzovat způsoby, jakými se v těchto textech konstruuje gender, chápaný jako textový efekt, a chceme tak ukázat možnosti uplatnění genderové analýzy na konkrétní historický textový materiál. V návaznosti na poststrukturalistické přístupy odmítající referencialitu jazyka interpretujeme gender jako efekt textu, jemuž lze sice připsat podíl na performované realitě, nelze jej však interpretovat jako historickou skutečnost, která se pouze odráží v konkrétních textech. Jedinou možností, jak oba tyto přínosy zkombinovat, se zdá právě komentovaná ediční řada opatřená analytickými doprovodnými studiemi.
Jednotlivé svazky ediční řady budou obsahovat úvodní část, edici textů včetně ikonografického materiálu a paratextů, ediční poznámku, rozsáhlý poznámkový aparát, slovníček a dvě doprovodné studie. V doprovodných studiích se konkrétně zaměříme na narativní strategie konstrukce genderu v dobovém diskursu pohlavní diference a na způsoby, jak se utváří a polarizuje vztah mezi jednotlivými (podotkněme, že nikoliv pouze dvěma) gendery, jak se kóduje jejich přirozenost, normalita a jak se artikulují jako jediné možné. V tomto smyslu chápeme náš projekt jako výzvu k dalšímu výzkumu starší české literatury, výše nastíněných typů literární produkce a textových procesů genderování.
Výběr textového korpusu omezujeme českým jazykem, časově pak z jedné strany 16. stoletím, kdy se na českém území začal daný typ literatury šířit v tištěné podobě a vzrostl počet jednotlivých titulů, a z druhé strany 18. stoletím. První svazek ediční řady přináší preskriptivní diskursy panenství a vdovství z 16. a 17. století, druhý svazek bude obsahovat spisy o manželství ze stejného období, třetí svazek se soustředí na přepsání všech těchto starších textů v druhé polovině 18. století a na krátké spisy o ženách z tohoto období a konečně čtvrtý svazek přinese edici raněnovověkých medicínských spisů tematizujících ženské tělo (tzv. babickou literaturu, tedy porodní příručky). Na první pohled se může zdát, že se čtvrtý díl plánované ediční řady vymyká z daného konceptuálního rámce, ale s performativitou genderu úzce souvisí. Diskursy ženského těla, definující také jeho specifické funkce ve vztahu k tělu mužskému (anatomie, menstruace, plodnost atd.) chceme vztáhnout zaprvé k výsledkům předchozího bádání a srovnat raněnovověké strategie konstrukce kulturního a biologického pohlaví. Zadruhé se chceme na základě českého materiálu vyrovnat se známým konceptem T. Laquera o tzv. jednopohlavním těle („one-sex-body"), které mělo zakládat reflexi lidského těla až do 18. století.
