Aktuality

Poutník se z vysoka na svět dívá: Labyrint světa a Lusthauz srdce 1623–2023

11.–12. prosince 2023,  Akademické konferenční centrum  konference...

Číst dál...

400. výročí Labyrintu světa a Lusthauzu srdce / 400th Anniversary of the Labyrinth of the World and Lusthauz of the Heart

Výzva k online čtení 13. prosince 2023 / A call for online reading on December 13 2023.  Při příležitosti výročí 400 let od sepsání slavného Komenského díla Labyrint světa a Lusthauz srdce v roce 1623...

Číst dál...

Přejít na přehled aktualit
historiam-videre-svedectvi-zkusenost-a-empiricka-evidence-v-rane-novoveke-historiografii-ceskych-zemi

Historiam videre. Testimony, Experience and the Empirical Evidence in the Early Modern Historiography of the Bohemian Lands

poskytovatel: GA ČR, standartní projekt

hlavní řešitel: Lenka Řezníková

doba řešení: 3 roky (2020-2022)

hlavní panel: P405 – Archeologie a starší dějiny (do roku 1780)

Abstrakt

Projekt je věnován analýze česky, německy a latinsky psaných historických textů pocházejících z českých zemí z období 16. a 17. století. Na rozdíl od stávajících interpretací, v nichž dominovala diachronní perspektiva, se projekt zaměří na perspektivu synchronní, tj. historiografii raného novověku nebude nahlížet primárně jako jednu kapitolu v příběhu zdokonalování historické kritiky, nýbrž jako součást širokého komplexu kultury vědění své doby. Vlastní analýza se proto zaměří na roli, jíž v historiografii hrály některé symptomatické komponenty dobové epistemologie: empirická evidence, autopsie, sdílená zkušenost a svědectví. Projekt by tak měl přispět ke kritické revizi stávajícího pojetí vztahu mezi humanistickou a barokní historiografií, jež vychází z apriori hodnotícího narativu o ústupu kritických metod a nástupu konfesijně podjatého dějepisectví.

Summary

The aim of the project is to analyse Czech, German and Latin historical texts coming from the Bohemian Lands in the 16th and 17th centuries. In contrast to the previous researches dominated by the diachronic perspective, in this project the early modern historiography will not be approached as a chapter in the story of the perfection of historical criticism, but rather as part of the broad and complex context of this period’s cultures of knowledge. The analysis will therefore be directed towards the symptomatic components of period epistemology, in particular the empirical evidence, experience, and testimony. The project should thus contribute to a critical review of the existing concept of the relationship between humanistic and baroque historiography which is based on a pre-evaluating narrative of the decrease of critical methods and of the rise of confessionally biased historical writing.