J. A. Comenii Opera omnia
Dílo Jana Amose Komenského představuje v dějinách českého národa a jeho vědy a kultury ojedinělý soubor děl několika žánrů od vědeckých traktátů až po duchovní i světskou poezii. Jeho autor se vyjadřoval obratně jak v jazyce latinském, jenž byl prostředkem komunikace ve světě tehdejších mezinárodních vztahů i vědy, tak ve své české mateřštině, v níž se po celý život, ale zejména ve vypjatých historických okamžicích, obracel ke svému národu a ke své církvi – v exilu rozptýlené Jednotě bratrské. Příležitostně psal Komenský i německy, pro didaktické potřeby také starořecky, podle dobových svědectví byl schopen se vyjadřovat také polsky (např. jako kazatel; v tomto jazyce se však od Komenského žádné dílo nedochovalo).
Rozsáhlý literární odkaz Komenského zasahuje do takřka všech v jeho době myslitelných oborů: byl filozofem, pedagogem, jazykovědcem, literárním teoretikem, přírodovědcem, teologem, politickým a sociálním myslitelem, historikem. Žil problémy soudobého světa, ve svém díle hledal neúnavně jejich řešení. To vše, samozřejmě vedle nesporných a víceméně všudypřítomných hodnot literárních, zanechalo v národních kulturních dějinách stopu do té míry nepominutelnou, že již několik generací uznává potřebu nakládat s jeho dílem jakožto s kulturní památkou prvořadého významu a péči o něj završit vědeckým kritickým vydáním veškerého jeho díla. Mezi osobnostmi z období starší české literatury se takové pozornosti mohou vedle Komenského těšit např. M. Jan Hus nebo Josef Dobrovský, v širším evropském i světovém kontextu se tak Komenský řadí po bok např. Erasma Rotterdamského nebo Francise Bacona.
Literární odkaz Komenského se dochoval v tiscích a rukopisech pocházejících většinou z doby jeho života a působení, tedy z let 1612–1670, v některých případech však také až z 18. století. Vesměs jde tedy o součásti dnes zvlášť chráněných a leckdy i nesnadno dostupných fondů, takže vědecké kritické vydání, zprostředkovávají autentické znění textů těchto památek, zpřístupňují dílo příslušného autora bezesporu širšímu okruhu zájemců a bez nebezpečí nějaké újmy na originálních pramenných materiálech. Vedle badatelských účelů však plní také významnou roli kulturně-historickou. V obou těchto oblastech zapadá nejenom do koncepce činnosti Filosofického ústavu AV ČR, v. v. i., jehož součástí komeniologický tým je, nýbrž i Akademie věd ČR.
Vydávání Komenského spisů prošlo od svých počátků (již v době života svého autora) různými peripetiemi jak po stránce formálního zpracovávání, tak proměňujícími se zájmy a akcenty, zaměřenými na různé tematické úseky jeho díla. Po několika – do různé míry uskutečněných – i několikasvazkových edic Komenského spisů v Čechách, v Německu, ale také např. v Rusku, se zájemci o Komenského myšlenkový odkaz dočkali zatím dvou závažných pokusů o souborné vydání postavených na vědeckých základech. Prvým byly Veškeré spisy Jana Amosa Komenského (VSJAK), vydávané Ústředním spolkem jednot učitelských na Moravě v letech 1910–1929 (resp. 1938, kdy vyšlo 2. vydání části svazku 4), druhým jsou Johannis Amos Comenii Opera omnia – Dílo Jana Amose Komenského (DJAK), jež od r. 1969 vydává Československá akademie věd (ČSAV) a od r. 1992 Akademie věd České republiky (AV ČR) ve svém nakladatelství Academia. Vydavatelům VSJAK se z plánovaných 30 podařilo vydat 8 svazků. Zatímco po 1. světové válce se na čas podařilo vydávání obnovit, po 2. světové válce se edice navzdory snahám zainteresovaných badatelů pokračování nedočkala. Nicméně se několik let po založení ČSAV, tedy koncem 50. let 20. století, znovu zrodila myšlenka na souborné kritické vydání Komenského díla, po nezbytném projednání ve státních i akademických orgánech bylo pro novou edici zřízeno pracoviště (tehdy v rámci Ústavu pro jazyk český, od r. 1971 bylo součástí Pedagogického ústavu J. A. Komenského a od r. 1990 působí v rámci filosofického ústavu A ČR), Komenského dílo bylo podrobeno důkladnému studiu, na jehož základě byla vypracována pravidla pro skutečně kritické vydávání Komenského spisů jakožto textů koncipovaných v raně novověké češtině, latině a němčině. R. 1969 tak mohl vyjít první svazek edice DJAK, jejíchž 16 vydaných svazků představuje dosud nejrozsáhlejší soubor kriticky vydaných textů J. A. Komenského, jež kromě toho mohla již zpřístupnit i několik dosud nevydaných nebo nesnadno dostupných Komenského textů (např. dvě latinské gramatiky, Lexicon januale, spisky o perpetuum mobile, Clamores Eliae).
_______________
Literatura:
Novák, J. V. – Hendrich, J. Jan Amos Komenský: Jeho život a spisy. Praha, 1932
Škarka, A. Jan Amos Komenský. In Dějiny české literatury I: Starší česká literatura. Praha, 1959, s. 412–454
Blekastad, M. Comenius: Versuch eines Umrisses von Leben, Werk und Schicksal des Jan Amos Komenský. Oslo – Praha, 1969
Steiner, M. Kritische Editionen des komplexen Werkes J. A. Komenskýs. Acta Comeniana, 9 (1991), s. 175nn.
Zíbrt, Č. – Volf, J. Bibliografie české historie V. Praha, 1912 (č. 17324–23266)
Brambora, J. Knižní dílo J. A. Komenského. Praha, 1954 (19572); týž: Komenskýs literarische Tätigkeit in Form von Medaillons dargestellt. In Jan Amos Comenius: Geschichte und Aktualität 1670–1970. Glashütten, 1971, sv. 2
Bohatcová, M. Jan Amos Komenský: Soupis rukopisů. Praha, 1957
Urbánková, E. (ed.). Soupis děl J. A. Komenského v československých knihovnách, archivech a museích. Praha, 1959 (č. 1–45 různá souborná vydání)
Brtová, B. – Vidmanová, S. Seznam děl J. A. Komenského uchovaných pouze v zahraničí (tisky do r. 1670). Studia Comeniana et Historica, 8 (1978), 18, s. 123nn.
